neopadavý keř
Neopadavý keř je rostlina, která si udržuje své listy po celou dobu vegetačního období. Tento typ keře má mnoho výhod a je tedy často využíván k výsadbě okrasných zahrad a parků. Neopadavé keře se vyznačují svou odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, a to díky svým listům, které jim slouží jako ochrana
1. Pro neopadavý keř je vhodné vybrat místo na slunci nebo v polostínu. Zálivka by měla být pravidelná, ale ne příliš častá, aby nedošlo k přemokření zeminy. Podle druhu keře se doporučuje hnojit 1-2 krát za rok, nejlépe v období jarního probuzení rostliny a na podzim po opadu listů. 2. Neopadavé keře jsou většinou odolné a nenáročné rostliny, jsou vhodné pro chladnější a vlhké podnebí. Doporučujeme se zaměřit na druhy domácího původu, které jsou přizpůsobeny pro život v českém prostředí. 3. Zalévání závisí na druhu rostliny a na podmínkách v dané lokalitě. Obecně platí, že je lepší zalévat méně často a přiměřeně, než denně, ale v malém množství. 4. Hnojit je vhodné především organickými hnojivy, která postupně uvolňují živiny do půdy. Dobré jsou také hnojiva s vysokým obsahem draslíku, který pomáhá keři připravit se na zimu. 5. Vhodné druhy neopadavých keřů pro pěstování v českém prostředí jsou například vrba, dřín obecný, mahónie a kdoulovec japonský. 6. Neopadavé keře se množí především řízky, ale také semeny, oddělováním kořenů či roubováním. 7. Mezi nejčastější škůdce a nemoci neopadavých keřů patří například mšice, kudlanka, padlí a hnědá skvrnitost listů. 8. Chybou při pěstování může být nedostatek světla, přemokření zeminy nebo nadměrné hnojení. Také je důležité pravidelně kontrolovat rostlinu na případné škůdce a nemoci. 9. Prořezávání neopadavého keře je vhodné provádět v zimě, před zahájením vegetačního období. Správně zaříznuté keře mají pevnou kostru a mohou lépe odolávat větru a sněhu. 10. Neopadavý keř může být využit jako solitéra, ale také jako živý plot, například s dříny obecnými. Dále je možné jej vysadit jako součást záhonu nebo využít jako ozdobu pro svou trvanlivost.
